Narozen v Roudnici nad Labem, vysokou školu vystudoval v Praze, po válce studoval dálkově v Brně. V Olomouci působil jako učitel na střední škole. Během života procestoval mnoho dalekých zemí. Od mládí se věnoval plavání později tenisu a lehké atletice. V listopadu 1949 poprvé okusil zimní plavání a od té doby se mu soustavně věnoval až do dnešní doby, kdy v letošním roce skončila jeho 54. sezóna zimního plavání. Prvních osm až devět let bylo velmi svízelných, protože se dopouštěl i některých závažných chyb. V této době navázal spojení se zakladatelem sovětského otužování akademikem, lékařem Sarkizovem Serazini, který mu napomohl odstranit chyby a osvojit si dokonalé vědomosti a znalosti v otužování. Nicek poznatky a praktické zkušenosti shrnul a zpracoval v metodiku otužování a zimního plavání do té doby dosud neznámou. Jeho zkušenosti se staly impulsem pro dynamický rozvoj tohoto tehdy nového sportovního odvětví. V roce 1995 mu František Venclovský ve svém dopise napsal: „ Jestliže říkáme, že československá škola otužování a zimního plavání je nejlepší na světě, pak největší zásluhu na tom máš bezesporu ty.“Výborná psychická i fyzická kondice, která je výsledkem zimního plavání, mu pomohla i v nejtěžším období života, kdy ho ohrozil těžký nález pokročilé rakoviny. K jeho záchraně údajně přispělo to, že nepřestal se zimním plaváním. Více jak půl století se systematicky věnuje zimnímu plavání a v zimních vodách plave dosud dvakrát týdně. Ve svých 82 letech na závodech v Brně obhájil I. výkonnostní třídu zimního plavání – 500m ve 20C stojaté vodě. V roce 2003 mu byla udělena medaile ČSTV za práci ve prospěch tělesné výchovy a sportu. Od sekce dálkového a zimního plavání ČSPS převzal pohár: nestorovi otužilců a zimních plavců. Plavecký klub Roudnice nad Labem ho jmenoval s předáním plakety čestným členem. Čestným členem ho jmenoval s předáním poháru německý svaz zimních plavců. I. Plavecký klub otužilců Praha mu věnoval pohár: nejzkušenějšímu otužilci Ladislavu Nickovi, který mu předal Lívie Klausová.