Narodila se 26. července 1946 v Bruntále, středoškolské vzdělání získala v Olomouci na střední ekonomické škole. Poslední zaměstnání bylo na rektorátě Univerzity Palackého v Olomouci, kde měla v péči vydávání univerzitních sborníků a neperiodických publikací. Koncem roku 1987 zvolila práci „na volné noze“ a věnovala se volné, reklamní a knižní grafice, ilustracím a tvorbě ex libris. Grafické listy Jany Krejčové jsou zastoupeny ve sbírkách mnoha našich i světových galerií, muzeí a soukromých sběratelů. Po úmrtí manžela Petra Krejčího, prvního flétnisty Moravské filharmonie, tuto činnost omezila a více rozvíjela svůj zájem o dějiny církevních objektů a s nimi souvisejících osob, který nakonec převážil nad její výtvarnou tvorbou. Je matkou dvou synů, tchýní dvou snach a babičkou čtyř vnoučat.

V letech 1994–2006 předsedala olomouckému Klubu přátel výtvarného umění, řadu let byla členkou komise knižního veletrhu LIBRI a v prvních letech 21. století byla kurátorkou výstav konaných ve Vile zdraví v Olomouci.

Jana Krejčová je rovněž autorkou návrhů více než desítky úspěšných expozic, kterými se město či okres Olomouc prezentovaly na mezinárodních výstavách cestovního ruchu (např. Regiontour). V kryptě katedrály sv. Václava v roce 1995 připravila výstavu Jan Sarkander a paní Zdislava (1995), v roce 2007 vytvořila výstavu k 750. výročí kostela sv. Mořice v Olomouci a o rok později expozici pro nově vzniklé Muzeum Matice svatokopecké. V mezičase připravila výstavy na různých místech v okolí Olomouce, spojené s dějinami konkrétních míst.

Od roku 1987 se zabývá historií poutního, klášterního a farního kostela sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě na Libavé. Svůj zájem postupně rozšířila na všechny církevní objekty po celém území vojenského prostoru a v jeho okolí. Ve starovodském kostele při velkých akcích či příležitostně také provází. Starou Vodou, Libavou a světci, resp. památkami na ně, se zabývá ve svých osmi publikacích a téměř stovce rozsáhlých studií a článků.

Poznatky o svém novém působišti obohatila mnoha statěmi a publikací nazvanou Místa naděje na Svatém Kopečku u Olomouce. Krypty, hřbitovy a jiná pohřebiště a osoby tam pohřbené, vydanou v roce 2018 s podporou města a sponzorů.

Za pomoci svých spolupracovníků zorganizovala v roce 1991 ke 200. výročí úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta Mozartův den, který byl první veřejnou kulturní akcí v Olomouci nefinancovanou městem. Stála u počátku připomínky sv. Pavlíny, ochránkyně města Olomouce a spolupatronky olomoucké arcidiecéze. Ve volebním období 2018–2022 pracovala jako členka Komise městské části Svatý Kopeček. Tehdy iniciovala a za pomoci příznivců a spolupracovníků uspořádala Italské dny, které proběhly v květnu 2019 na Svatém Kopečku a v Olomouci. Jejich cílem bylo připomenout neznámou kapitolu z dějin první světové války. Tato akce byla nominována na Cenu města Olomouce za počin roku 2019 a byla k ní vydána publikace Leť, myšlenko. Va, pensiero. Váleční vystěhovalci z jižního Tyrolska na Olomoucku s přihlédnutím k území celé Moravy (1915–1919), před akcí a po ní ještě další studie s touto tématikou.

Souběžně pracuje na několika dalších rukopisech. Mimo jiné dlouhodobě soustřeďuje a zpracovává materiály k zamýšlenému katalogu s pracovním názvem Skládací oltáře Božího hrobu s mozaikou ze zabroušených skleněných kamenů, vyráběné olomouckou firmou Zbitek, k níž je již připravena rozsáhlá studie dokumentující podnikatelskou, společenskou, spolkovou a charitativní činnost rodiny Zbitků, Sachsů a Mathesů v 19. a 20. století.