Štěpán Havran se narodil 13. 4. 1988 ve Šternberku. Od dětství ho životem provázel sport, hudba a touha po svobodě. Vystudoval Fakultu tělesné kultury na Univerzitě Palackého a už od dob studia v sobě pěstoval podnikatelského ducha. S kamarádem Jiřím Kopalem se neúspěšně snažili prorazit s vlastní značkou potravinových doplňků a založili eventovou agenturu provozující zážitkové lety nad Olomouckým krajem s názvem „Letem krajem“. Od dokončení studia se věnuje organizaci akcí, zkušenosti nasbíral především na Ministerstvu zemědělství, kde měl na starosti marketing a akce na podporu malých farmářů po celé republice či akci Dožínky na Letné. O marketing se stará také ve sportovním centru Omega. Věnuje se ochotnickému herectví, rodiče ho odmala vedli ke hře na hudební nástroje, miluje cestování a stopem dojel až do španělské Barcelony.

Dlouhou zimu 2020/2021 provázela spousta restrikcí spojených s pandemií virové choroby covid-19, které zcela zamezily pořádání kulturních akcí. Ty chyběly umělcům, kteří nemohli vystupovat, podnikům, které musely být zavřené, ale v neposlední řadě i návštěvníkům, obyčejným lidem, kteří se potřebují setkávat a čerpat z kultury optimismus a dobrou náladu.

Štěpán Havran proto v době po zrušení protiepidemických opatřeních přišel s myšlenkou uspořádat netradiční městský festival, který v lidech opět vzbudí spontánnost, dostane do ulic hudebníky, radost, jižanskou energii a pohodu. Uspořádat podobnou akci v ulicích města toužil už delší dobu. V roce 2020 spolupořádal s parou přátel sousedskou slavnost „Úřední čtvrť žije“, která měla připomenout jedinečnost tzv. Úřední čtvrti. Obyvatelé místa se při této příležitosti mohli sejít, vzájemně se poznat a příjemně spolu strávit večer.

Nápad vykrystalizoval v akci s názvem „Olomouc (o)žije“, kterou naplánoval a realizoval s kamarádkou Karolínou Bartoníkovou, za významné pomoci města Olomouc, odboru kultury a cestovního ruchu, Univerzity Palackého, projektu Zaparkuj, Letního kina, Long Story Short a mnoha dalších zapojených subjektů. Pořadatelé oslovili hudebníky i podniky různého druhu, kteří reagovali veskrze pozitivně. Přes 60 umělců nakonec hrálo v olomouckých ulicích nezištně pro radost sobě i lidem, bez nároku na honorář. Během večera mohli návštěvníci festivalu procházet centrem města a sledovat vystoupení desítek zpěváků, kapel a pouličních umělců přímo před kavárnami, vinárnami, bary a dalšími podniky. Žánrový záběr byl široký: hudebně přispěla třeba Moravská filharmonie, jazzoví muzikanti, popoví umělci či romská kapela. Vítána byla jakákoli příjemná, radostná hudba.

Jedním z cílů bylo rozjet kromě té organizované také improvizovanou část, totiž zapojit do vystupování i samotné návštěvníky. Každý si mohl přinést vlastní nástroj, zazpívat či zatančit. Motivací byly tzv. Happy points, kde si mohl kdokoli za písničku vysloužit drink, kávu či něco dobrého k jídlu. Myšlenku festivalu se podařilo bezezbytku naplnit, akci navštívilo tisíce spokojených lidí, kteří se těšili z dobré hudby a společnosti, a ve městě zavládla skvělá atmosféra. Nezbývá než doufat, že nezůstane u jednoho ročníku.