Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích a ve Vyškově, studoval jako voják z povolání Tyršův ústav v Praze. Působil pak do roku 1961 jako pedagog na vojenských gymnáziích v Brně a v Bratislavě. Ve sportovních soutěžích dosahoval se studenty výborné výsledky. Byl také učitelem Josefa Odložila, pozdějšího olympijského medailisty v běhu na 1500 m. V roce 1962 byl převelen k armádnímu družstvu basketbalu Dukla Mariánské Lázně a ještě téhož roku přešel s celým týmem do Olomouce. Zde postupně vybudoval špičkové armádní basketbalové družstvo a zajistil mu skvělé podmínky pro vrcholový sport. Pod jeho vedením prošla olomouckou Duklou celá čs. elita basketbalu a vychoval i takové hráče, kteří tento sport proslavili, např. Kos, Pekárek, Dzurilla, Hradec ad. V letech 1972 a 1974 získala Dukla Olomouc tituly mistrů republiky a roky 1972 a 1975 Čs. pohár. Tyto úspěchy přinesly Drahomíru Válkovi nominaci na post trenéra reprezentačních družstev juniorů, do 23 let a v období 1971 až 1974 a 1978 až 1979 hlavního trenéra mužů. V roce 1982 vedl čs. reprezentaci na Olympijské hry do Mnichova. V této době spolupracoval i s družstvem žen Slávie Olomouc, které v roce 1973 poprvé postoupilo do I. ligy. Po odchodu na odpočinek v roce 1984 přestal působit v Dukle Olomouc, ale sportu zůstal věrný i nadále. Začal se věnovat mládeži. Po celou trenérskou kariéru byl aktivní i v další funkcionářské činnosti. Do roku 1999 byl předsedou trenérské rady České basketbalové federace. Pracoval i na okresní úrovni ČSTV a byl jedním ze zakladatelů a každoročních organizátorů 36 ročníků vyhlašování nejlepších sportovců okresu Olomouc.