Od roku 1935 pracoval jako knihovník Obchodní a živnostenské komory v Olomouci, po jejím zrušení v roce 1948 přešel do Státní vědecké knihovny, odkud odešel pro onemocnění zraku v roce 1956 do důchodu. Kulturní orientace na jihoslovanské jazyky a literatury, která vyplynula z jeho původu, spojila jeho životní osudy také s obnovovanou olomouckou univerzitou. Působil zde jako lektor srbochorvatštiny až do počátku padesátých let.