Narodil se 25. března 1938 v Pardubicích. Po úmrtí matky vyrůstal téměř na ulici. Byl umístěn do dětského domova v Sobotíně, po zrušení tohoto ústavu vládnoucí stranou se vrátil do pardubických ulic. Se sportem začal velmi brzy, už v roce 1948 cvičil na 11. Všesokolském sletě v Praze, v žákovském věku hrál fotbal jako brankař. Na střední škole začal s košíkovou a před vojnou s atletikou. Závodil za Pardubice až do roku 1963, nejdříve ve skoku vysokém, později přidával další disciplíny, až z toho byl desetiboj. Od roku 1962 začal s trenérskou činností. Už 1. 11. 1963 se stal v Prostějově trenérem z povolání, mezi jeho učitele patřili bývalí vynikající atleti a později trenéři Jan Mrázek a Mirek Zikmund. Jeho trenérské kroky poté vedly do Zlína, Jablonce a v roce 1969 do Olomouce. V roce 1968 se stal trenérem první třídy a po příchodu do Olomouce bylo nutné své kvality obhájit. Díky vysokému pracovnímu nasazení začal dosahovat vynikajících trenérských výsledků. Se závodním sportováním se rozloučil v roce 1969 ze zdravotních důvodů. V Olomouci zahájil spolupráci s řadou atletů např. s Luďkem Pernicou, tehdejším držitelem rekordu ČR v desetiboji, výškařem a překážkářem Milanem Soukupem, Jiřím Sukem, překážkářem Antonínem Kolkem, dálkařem Jiřím Hamplem a celou řadou dalších. Dva roky spolupracoval i s diskařem Gejzou Valentem, pozdějším držitelem bronzové medaile z Mistrovství světa. Od roku 1969 založil atletickou přípravku a podařilo se mu tak zachytit bohatou plejádu atletických talentů. Mezi nimi můžeme jmenovat závodnici Vandu Novákovou, která dosáhla i mezinárodních úspěchů.

Pan Čechák se podílel i na výstavbě dnešního atletického stadionu, zejména haly, kde mohl uplatnit své znalosti z původního zaměstnání v geodesii. Pod Čechákovým vedením vyrostla nejen celá řada vynikajících sportovců, ale i trenérů, kteří tak pokračují v jeho práci.