Narodila se 31. 12. 1958 v Olomouci. Jednoznačnost směřování kariérního i životního poslání Ludmily Gottwaldové dokazuje už volba vzdělání – vystudovala Vyšší odbornou školu sociální Caritas v Olomouci. Tato církevní katolická škola je založena na biblickém učení „Deus caritas est“, na láskyplném vztahu ke všem lidem, k těm v hmotné i duševní nouzi, k nemocným, starým či postiženým. Instituce se snaží vyškolit odborníky v oblasti sociálních, humanitních a charitativních služeb.

Zásady, které škola vytyčuje, zůstaly v práci Ludmily Gottwaldové prioritou. Od roku 1992 působí jako ošetřovatelka v Charitě Olomouc, kde postupně vystřídala několik pracovních pozic a v roce 2002 se stala ředitelkou. Charita Olomouc je nezisková církevní organizace, která svou činnost vyvíjí v oblasti olomouckého regionu a úzce spolupracuje s dalšími oblastními neziskovými organizacemi. Charita poskytuje sociální a zdravotní služby, dále se věnuje například sbírkové činnosti, organizaci kulturních aktivit nebo nabízí možnost dobrovolnictví i praxe.

Pod vedením Gottwaldové se organizace rozrostla a prosperovala. Péče charity se zaměřuje především na následující cílové skupiny: lidé s tělesným handicapem a senioři, duševně nemocní jedinci, etnické menšiny a lidé bez domova. Během působení Gottwaldové prošla budova Charity rekonstrukcí a byl také otevřen azylový dům pro ženy. Pozornost ale nebyla věnována pouze činnosti organizace přímo v Olomouci, zásluhou ředitelky došlo k otevření a rozvoji farních středisek i na venkově. Díky významné podpoře města se také v roce 2007 podařilo otevřít ordinaci praktického lékaře pro lidi bez domova, která byla po Praze jedinou svého druhu v celé České republice.

S ohledem na svou pozici Ludmila Gottwaldová nezanevřela ani na další seberozvoj a vzdělání, absolvovala dlouhodobý výcvikový kurz týkající se poskytování sociálních služeb či kurz sebehodnocení organizace, a stala se tak odborníkem podporujícím zvyšování kvality sociálních služeb, vyškoleným v supervizních dovednostech.

Ludmila Gottwaldová se ve své funkci zaměřila na vznik nových sociálních služeb pro lidi s tělesným i duševním hendikepem a pozornost věnovala i lidem bez domova, pro něž zřídila i ordinaci praktického lékaře. Jejím významným počinem a přínosem městu je rozvoj pečovatelské a ošetřovatelské služby v Olomouci i na venkově.