Dina Štěbová, narozena 22. 4. 1940 v Bratislavě, působí v České republice jako horolezkyně, cestovatelka, fotografka, matematička, autorka či spoluautorka studií z matematiky, cestopisů, dokumentárních filmů a cestopisných fotografií. Patří k největším osobnostem československého horolezectví. K jejím nejvýraznějším úspěchům patří zdolání těchto vrcholů: Čo Oju, 8.201 m – vrcholu dosáhla s Američankou Věrou Komárkovou a dvěma šerpy, jednalo se o první ženský výstup na tuto horu (13. 5. 1984) a rovněž o první výstup čs. občana. Dále Gasherbrum II, 8.035 m – první československý výstup s Livií Klembarovou v ženském družstvu, bez nosičů, alpským stylem (1988). Dvakrát se pokusila o výstup na Mt. Everest (1991, 1992), byla organizátorkou českých výprav na Broad Peak (1994) a Nanga Parbat (1997). Již dlouho také zaměřuje svoji poznávací činnost na oblast Himáláje jako fotografka, z čeho vyplynuly i její čtyři fotografické výstavy. Zúčastňovala se také opakovaně plaveb na raftovém člunu se svým manželem Otakarem Štěrbou na Sibiři a v Severní Kanadě (např. 1999 plavba v kanadských Severozápadních teritoriích – řeka Nahanni, cca 1000 km). Napsala desítky článků pro časopisy i noviny , vydala knihu Čo Oju, tyrkysová hora (vyšla též v Německu) a poznávací CD Svět Himáláje, ve kterém publikovala kromě jiného asi 1000 svých fotografií. S manželem O. Štěrbou napsala a vydala knihu Putování po kanadských řekách.

V posledních letech se systematicky věnuje humanitárním aktivitám v pákistánské části Himáláje, tzv. Karakorumu, k čemu ji inspirovalo důkladné poznání těžkého života tamějších horalů v průběhu jejích opakovaných cest do těchto míst (celkem 12x). V roce 2005 realizovala se svým manželem stavbu dvou vodovodů pro horaly z údolí Baltoro pod horou K2. Po ničivém zemětřesení, které v témže roce usmrtilo v pákistánské části Kašmíru více než 80000 lidí, spolu s kolegou Ing. Vítězslavem Dokoupilem exportovali v roce 2006 z České republiky do uvedené oblasti mobilní skládací nemocnici vybavenou léky a přístroji (dar baltistánskému lidu od české humanitární organizace Hand for Help) a tuto v následujícím roce 2007 dopravili, postavili a uvedli v život pod ledovcem ČhogoLungma v nejvýše položené vesnici údolí řeky Basho, v Arandu (3000 m nad mořem). Od roku 2008 tuto nemocnici provozují v rámci Občanského sdružení „Czech hospital“, které za tímto účelem založili. O této činnosti informují veřejnost jednak na svých webových stránkách (www.czechhospital.cz) a také opakovanou instalací výstav fotografií s touto tematikou (doposud Praha, Liberec, Olomouc). Na půdě UP Olomouc s pomocí manžela prof. O. Šterby také realizovali dokumentární film „Nemocnice na konci světa“, který již získal dvě ceny na renomovaných festivalech. Podobné nemocnice jsou v Himáláji velkou vzácností, nejznámější z nich je Hillaryho nemocnice pod Mt. Everestem v Nepálu. V Západním Himáláji – Karakorumu je Česká nemocnice teprve druhým zařízením tohoto druhu a jako taková výrazně reprezentuje Českou republiku.