Po vítězství v celostátní soutěži dirigentů v roce 1956 byl angažován jako dirigent Moravské filharmonie v Olomouci. Na základě vynikajících úspěchů byl v roce 1960 jmenován jejím ředitelem a šéfdirigentem. Díky výraznému talentu, neobyčejné píli a bohatým uměleckým zkušenostem vyrostl ve zralou dirigentskou osobnost. Jeho tvůrčí přístup se vyznačoval vysokou muzikálností, bohatou fantazií, přesností a slohovou kázní. Tyto přednosti plně uplatňoval s uměleckým zdarem zejména ve velkých symfonických a vokálně-instrumentálních formách. S vynikajícím ohlasem se setkalo jeho nastudování symfonií D. Šostakoviče, G. Mahlera, velkých oratorních skladeb L. v. Beethowena, A. Dvořáka, J. Brahmse, H. Berlioze, G. Verdiho, B. Britena, S. Prokofjeva a celé řady děl hudby XX.století.

Jaromír Nohejl dirigoval pohostinsky přední české a slovenské orchestry včetně České filharmonie. Spolupracoval s Čs. rozhlasem a nahrával gramofonové desky. Natáčel též pro rozhlas NDR v Berlíně a Lipsku a pro švédský rozhlas ve Stockholmu. S předními italskými sólisty dirigoval v roce 1979 světovou premiéru rozhlasové nahrávky opery P. Mascagniho „Isabeau“. Hostoval na mezinárodních hudebních festivalech Pražské jaro, Varšavský podzim a Berliner Feststage. Po řadu let vystupoval na celostátních přehlídkách koncertního umění i na přehlídkách nové tvorby čs. skladatelů v Praze. Pod jeho taktovkou mělo premiéru více než 200 děl současných skladatelů.

Jaromír Nohejl věnoval orchestru Moravské filharmonie v Olomouci své nejlepší tvůrčí síly a stál v jeho čele více než třicet let.