Narozen 27. 5. 1953 v Olomouci. Fotografování se stalo významnou součástí jeho života od dětství, do dějin olomoucké fotografie se totiž zapsaly již tři generace rodiny Fraitů. Rodinnou tradici započal Jan Frait (1909−1987), Jiřího otec, který měl v Olomouci ateliér už před druhou světovou válkou. Zajímala ho nová technika, nechtěl se přizpůsobovat tehdejší běžné praxi, pracoval moderně a zkoušel různé variace s používáním umělého světla. Úspěchu a uznání u nás i v zahraničí si však mohl bezstarostně užívat jen do roku 1948, pak se stal trnem v oku totalitnímu režimu, byl odsouzen a vězněm a jeho práce byla z velké části zničena. Po propuštění byl nucen pracovat jako dělník, na svou lásku k fotografii však nikdy nezapomněl, neustále se k focení vracel a svou vášeň, pracovitost, odpovědnost a profesionalitu předal i synu Jiřímu.

Jiří Frait otci už od mladých let vypomáhal, dokonce už v patnácti letech jeho fotografie z květinové výstavy Flora byly prezentovány v místním tisku. Během prázdnin byl zasvěcován do alchymie fotografie i svojí sestrou Janou Vyhlídalovou – Fraitovou, která byla vedoucí Fotografie v Jeseníku. Takové podnětné rodinné prostředí mělo vliv i na výběr studia. Roku 1974 absolvoval Odbornou školu fotografickou v Prostějově. Po odborné přípravě na fotografické škole a prvních fotolaboratorních zkušenostech v obchodní reklamě přišel do propagačního oddělení olomouckého Parku kultury a oddechu. Zdejší každodenní setkávání s umělci bezesporu ovlivnilo jeho ambice i sklony a přispělo k uvědomělému směřování k umělecké podobě fotografie. Na tomto pracovišti strávil léta 1974−1987, než se vydal na dráhu fotografa ve svobodném povolání. Pracoval také pro celou řadu periodik.

Nejvíce se věnoval focení přírody, kterou miloval. Proslulými se staly jeho cykly věnované stromům, nazvané například Lužní les, Vysočina, Břizy, Jeseníky, Struktury atd., vzniklé během celé jeho fotografické kariéry. Dalším významným objektem jeho hledáčku se stala olomoucká architektura. Tyto fotografie zajistily doprovod řadě odborných publikací a průvodců. Největší publikace o rodné Olomouci, kterou Jiří Frait připravil s historikem Miloslavem Čermákem, se dočkala několika vydání. Fraitovi fotografie ale najdeme i v desítkách nástěnných kalendářů či na pohlednicích, v tiskovinách soukromých firem, státních i církevních institucí.

Za desítky let profesionální dráhy zdokumentoval svými snímky například činnost Moravské filharmonie Olomouc, zachytil významné návštěvy ve městě, zdokumentoval dramatické okamžiky listopadu 1989 a mnohé další. Jeho fotografie loni připomněly 30. výročí Sametové revoluce na samostatné autorské výstavě, pořádané Vlastivědným muzeem Olomouc, a na společné výstavě „Listopad 1989 v Olomouci“, pořádané statutárním městem Olomouc. Fraitovy fotografie byly však vystaveny na desítkách dalších samostatných i kolektivních výstav, představil se i třemi retrospektivními přehlídkami v letech 2004, 2009 a 2013. Byl členem skupiny STŘET 2001 i Unie výtvarných umělců ČR.

Jiří Frait zemřel 15. srpna 2018 ve věku 65 let. Stejně jako Jan předurčil Jiřího vášeň, tak i on předal své „řemeslo“ synovi. Tomáš Frait se tak stal třetí generací fotografické rodiny. V nakladatelství Booksprint vyšla v roce 2017 kniha Foto Frait: cesta genu, která mapuje celou rodinnou historii. Jiří Frait patřil k nejlepším fotografům, kteří v Olomouci pracovali.