Lumír Ondřej Hanuš se narodil 20. 11. 1947 v Olomouci. Po ukončení studia na střední škole pokračoval ve svém oblíbeném oboru, ke kterému ho přivedl jeho strýc – tedy v chemii. V letech 1966 až 1972 studoval analytickou chemii se zaměřením na organickou analýzu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V posledním roce studia se seznámil s prof. Zdeňkem Krejčím z LFUP (s prof. Šantavým objevili kyselinu kannabidiolovou, izolovali ji a extrakt z konopí se začal užívat ve Fakultní nemocnici). Po tříměsíční spolupráci s prof. Krejčím a následném čtvrtinovém úvazku nakonec Hanuš získal trvalé místo na Katedře hygieny a epidemiologie (1971–1990).

V letech 1976–78 absolvoval postgraduální studium moderní instrumentální chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně, v letech 1978–79 se věnoval výzkumu ve Výzkumném ústavu farmaceutickém na Mississippské univerzitě.

Přelomový byl rok 1990, kdy jej profesor Raphael Mechoulam, se kterým byl v kontaktu 16 let, pozval do Izraele, kde působí Hanuš do současných dnů na Ústavu přírodních látek Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Zde společně s molekulárním farmakologem Williamem Devanem r. 1992 objevili anandamid (endokanabinoid), který nazvali podle sanskrtského slova ananda, což znamená „vnitřní štěstí“. Vše vzniklo v návaznosti na objev Devanea, který objevil v mozku kanabinoidní receptory a doc. Hanuš se pokusil izolovat z mozku látku, která se na tyto receptory váže. O tomto výzkumu vznikla publikace Isolation and structure of brain constituent that binds cannabinoid receptor, která patří k Hanušovým největším počinům.

V r. 1994 se stal docentem organické chemie na Univerzitě Palackého. O rok později se stal doktorem věd na Univerzitě Karlově, uznání se mu také dostalo v zahraničí. Dlouhodobě pobýval jako hostující výzkumník na NIH v Bethesdě (na NIDDK a NIAAA ) v americkém Marylandu. Díky jeho objevům se konopí ukázalo jako léčebná alternativa s minimem nežádoucích účinků. Od r. 2005 začal v České republice aktivně prosazovat léčbu konopím.

Kromě výzkumu konopí se zabýval etiologií cholelitiázy (žlučové kameny), výzkumem kokových listů, souvislostí encefalopatie a oleamidu nebo změnami hladin endokanabinoidů u hibernujících syslů. V Izraeli se též věnuje studiu kadidla (psychoaktivní efekt) a myrhy (léčivé účinky). V současnosti spolupracuje s archeology a hledá biblickou rostlinu afarsemon. V Jeruzalémě pokračuje na výzkumu dalších čtyř látek izolovaných z mozku.

Doc. Hanuš je držitelem několika ocenění. V r. 2005 získal Hanušovu medaili (pojmenovaná po významném českém chemikovi prof. Ing. Josefu Hanušovi, který byl vzdáleným příbuzným), nejvyšší vyznamenání České chemické společnosti za záslužnou práci v oblasti chemie. O rok později získal Pamětní medaili k 50. výročí obnovení a znovuotevření olomoucké univerzity. V r. 2007 obdržel titul Doctor chemiae honoris causa na Masarykově univerzitě v Brně, v r. 2010 získal v Izraeli ocenění Outstanding Immigrant Scientist za jeho příspěvek státu Izrael, v r. 2011 obdržel titul Medicinae doctor honoris causa na Palackého Univerzitě v Olomouci, v r. 2011 byl jmenován čestným vědeckým spolupracovníkem České neuropsychofarmakologické společnosti a r. 2012 získal Cenu adiktologie Karlovy univerzity za významný přínos oboru.

Je členem organizací – International Cannabinoid Research Society, Society for the Protection of Nature in Israel, České chemické společnosti, redakce časopisu Adiktologie a členem slovenského horolezeckého spolku JAMES.