Po maturitě na Pedagogickém gymnáziu v Olomouci učila šest let prvňáčky. Zde se objevily první začátky „pimprlování“. Poté působila jako učitelka Základní školy v Horce nad Moravou a po více než deseti letech přišla do Lidové školy umění v Olomouci, kde v roce 1972 založila loutkářské oddělení. Krátce předtím dokončila dvouleté dálkové studium na AMU, obor loutkářství. Dlouholeté zkušenosti s loutkovým divadlem získala již v Horce, kde pracovala se souborem, který si dovezl z přehlídky v Chrudimi ocenění. O rok později uspěla s novým souborem na krajském festivalu Loutka . Její vedení dětského loutkářského souboru mělo několik specifických přístupů. Upřednostňovalo hravost dítěte, rozvíjelo dětskou fantazii, vedlo děti k vnímavosti i vytváření symbolů a znaků. Přípravě dětského kolektivu ke hře a práci s loutkou předcházela pohybová výchova a dechové i hlasové cvičení. Pro úspěch souborů na přehlídkách v Kaplici, Martině, Šrámkově Písku, v Rakousku a jinde, byly výrazným dramaturgickým přínosem inscenace, např. Povídky z malého nádraží (1980), autorské variace na motivy pohádek Stojí hruška (1986) aj. Pozitivním přínosem a povzbuzením pro učitelku a režisérku v jedné osobě bylo, že talentovaní žáci byli přijati na konzervatoře, školy uměleckého směru, ale i na DAMU a JAMU. V průběhu devadesátých let dokončila Milada Mašatová studium na AMU. Zkušenosti z práce v LDO publikovala v odborném tisku.