Celý název výstavy, která byla k vidění v sále sv. Kláry Vlastivědného muzea v Olomouci na přelomu let 2016 a 2017, je František Josef I. v Olomouci: Výstava ke 100. výročí úmrtí císaře. Za jejím uspořádáním stojí tým pracovníků Vlastivědného muzea v Olomouci s kurátorkou Markétou Dolákovou. Díky dvojjazyčnému zpracování byla výstava přístupná nejen pro česky, ale i pro německy mluvící zájemce. Expozice vznikla také díky rozsáhlé spolupráci s kulturními institucemi v Rakousku, kterou zprostředkovalo Velvyslanectví České republiky ve Vídni.

Výstava poskytla vzácnou příležitost poznání doby za císaře pána, jak ji prožívala hanácká metropole, a alespoň částečně splatila pomyslný dluh Olomoučanů vůči ‚stařičkému mocnáři’, za jehož panování město zažívalo nebývalý rozkvět. Byla to právě Olomouc, kde se v trůnním sále Arcibiskupského paláce v roce 1848 ujal tehdy osmnáctiletý arcivévoda František Josef vlády a od té doby se mohl zvát císařem Františkem Josefem I. Po několik měsíců odsud nový monarcha také panoval celé říši. Středem panovníkova zájmu se Olomouc stala poté ještě několikrát.

Ovšem kromě průběhu a podoby arcivévodových a později císařových návštěv výstava přibližovala také to, jaká místa ve městě navštívil nebo jakým způsobem zde trávil volný čas. V expozici se objevily nejrůznější autentické exponáty, např. unikátní soubor mozaik, který byl používán k osvětlení nočního města, nebo předměty z osobního majetku císaře jako císařův dětský stolek či jeho maršálská uniforma. Nechyběly ani památeční předměty – pero, kterým se císař v Olomouci podepsal, nebo terč, do kterého vystřelil.

Neméně zajímavým doplněním výstavy byly kromě komentovaných prohlídek a podrobného katalogu také interaktivní koutky pro děti i dospělé nebo cyklus doprovodných přednášek, na nichž hostoval např. prof. Karl Vocelka z Vídeňské univerzity. O významu Olomouce v životě císaře pojednávaly také edukační programy pro základní i střední školy přímo z dílny Vlastivědného muzea. Ve výtvarné dílně Kotilion pro každý den si zase zájemci z řad veřejnosti mohli vyrobit vlastní květinovou brož.