Narozen 3. 5. 1928 v Olomouci. Malíř, kreslíř, grafik, autor realizací v oboru užité a propagační grafiky a prací do architektury. Vystudoval Obchodní akademii v Olomouci, patřil k první generaci absolventů Ústavu výtvarné kultury na Pedagogické fakultě UP v Olomouci. Jeho učiteli byli F. V. Mokrý, A. Kučera, V. Navrátil, J. Vydra, J. Zrzavý, A. Beran a další. Samostatně vystavuje od r. 1988, kolektivně od r. 1957 (mimo tuzemska např. v Polsku, na Slovensku, ve Venezuele nebo Kuvajtu). Je zastoupen ve sbírkách Muzea umění Olomouc a v privátních sbírkách. Od r. 1990 je členem Unie výtvarných umělců Olomoucka.

Tvorba Lubomíra Schneidera byla vždy progresivně orientována. Patřil do okruhu blízkých přátel olomouckého malíře Slavoje Kovaříka a spolu s ním usiloval o rozvíjení podnětů evropské kultury i v dobách kulturního bezčasí 50. let a v období normalizace. V celé své dosavadní tvorbě velmi kultivovaně reflektuje pohyb na mezinárodní umělecké scéně.

Lubomír Schneider je autorem mnoha monumentálních výtvarných děl v různých materiálech (Kulturní dům Šumperk, objekt Jalta v Olomouci, ZŠ Heyrovského, areál kolejí UP Olomouc aj.), na řadě dalších významných počinech se podílel (např. areál Dětského oddělení fakultní nemocnice v Olomouci). Spolupracoval při výtvarném řešení a realizaci povrchu zvonů s Josefem a Laetitií Dytrychovými. Velmi výrazně ovlivnil názorovou orientaci mladších umělců, z nichž někteří získali v pozdějších letech mezinárodní věhlas (jako ke svému prvnímu významnému učiteli se k němu hlásí např. Ivan Theimer).

Výtvarné dílo Lubomíra Schneidera patří k základním pilířům olomoucké výtvarné kultury spojené zejména s uměleckým děním 60. let.