Rostislav Valušek se narodil 18. 6. 1946 v Olomouci v rodině živnostníka Augustina Valuška (r. 1957 přinucen odejít do dělnického povolání) a matky v domácnosti, která později pracovala jako dělnice v pekárnách. V dětství byl zásadně ovlivněn babičkou, díky níž přilnul ke křesťanské víře a umění. Do rodiny Valuškových patří též sestra Milena, která se věnuje umělecké fotografii.

Vyučil se zámečníkem a později při zaměstnání vystudoval gymnázium. Od ledna do července 1969 byl v emigraci. V letech 1969–1974 studoval na Husově bohoslovecké fakultě v Praze. Na kněze Československé církve husitské byl vysvěcen r. 1975, ovšem certifikát s titulem Mgr. obdržel až r. 1990.

Poté, co ukončil studia a nebyl mu udělen souhlas k výkonu kněžského povolání, pracoval Valušek jako topič, skladník, kulisák a čerpač. Od r. 1973 byl hlavním editorem, grafikem a knihvazačem první posrpnové samizdatové edice Texty přátel (vydávána v Olomouci, do r. 1989 obsáhla přes 280 titulů, zveřejnil zde i některé své sbírky – např. S tou slovní veteší, Únik, Logopády či scénář k večeru Setkání mezi zrcadly). Nezůstalo jen u této edice – v letech 1983–1990 vydával vlastní samizdatovou sborníkovou edici Enato (původní i překladová tvorba), dále se od r. 1987 podílel jako opisovač a knihvazač na samizdatové edici Morava a Kuběnově časopisu Box. Důležitá je též Valuškova účast na projektech Šlépěj v okně bytového divadla v Brně v letech 1973–1974. Problémy nastaly v r. 1977, kdy byl na sjezdu SČS označen Vasiľem Bilakem za třídního nepřítele a následně byl perzekvován Státní bezpečností.

Činnost Rostislava Valuška byla a je rozmanitá – přispíval též do samizdatových sborníků Nějakej vodnatelnej papírovej člověk, spoluredigoval sborník Bítov, publikoval v časopisech a novinách Proglas, Souvislosti, Scriptum, Velehrad, Prostor Zlín, Český zápas a Hanácké noviny; spolupracoval s nakladatelstvími Vetus Via a Votobia. Patřil také k významným členům olomouckého uměleckého sdružení Ars-klub. V 70. letech se na Valuškově chalupě v Drahanovicích konaly neoficiální divadelní představení, happeningy a komponované večery poezie, k nimž psal scénáře. Je rovněž autorem grafické úpravy a ilustrací některých knižních titulů vydaných nakladatelstvím Votobia. Své grafické práce představil na samostatných výstavách v Olomouci, Praze a Litovli. V normalizačních letech psal pod pseudonymem Vratislav Halen texty do katalogu výtvarníků. Bohatá je již jednou zmíněná tvorba básnická, která se řadí do spirituální linie české poezie. Je prostoupena biblickými motivy a symboly, motivicky a formálně připomíná pozdní básně Bohuslava Reynka. V posledních 20 letech mohl vydat své básnické sbírky Ztotožňování (1990), Milostivé léto (1996), Léthé ve snu (2004) či sbírku v žánru haiku Duše s vytrhanou podlahou (2006).

V současné době přispívá do Antologie české duchovní lyriky 20. století, Hosta či Matice cyrilometodějské. Spolupracuje s Českým rozhlasem Olomouc, s redaktorem Janem Sulovským natočil pořad Milostivá léta Rostislava Valuška (2012) a v r. 2013 pro Svět poezie na stanici Vltava pořad Duše s vytrhanou podlahou. Od r. 1990 mohl začít působit jako kněz husitské církve a své povolání vykonává dodnes – působí jako kněz v Olomouci a v Církvi československé husitské v Horce nad Moravou.