Unikátní obraz zachycuje abdikaci rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého a nastolení nového panovníka Františka Josefa I. na rakouský trůn, dne 2. prosince 1848 v Olomouci. Tento sto čtyřicet let starý obraz si mohli zájemci opětovně po desítkách let prohlédnout od března do října roku 2016, kdy byl vystaven v olomouckém arcibiskupském paláci.

K objevení plátna, které se až do nedávné doby považovalo za ztracené, došlo tak trochu náhodou. Rozměrné figurální vyobrazení bylo původně umístěno v Městském historickém muzeu, které bylo roku 1879 slavnostně otevřeno v místě zrušené kaple sv. Jeronýma olomoucké radnice. Tady malba přečkala až do roku 1947. O jejím následném pohnutém osudu a spletitých cestách mnoho nevíme. Sice toto cenné dílo nadále zůstávalo v Olomouci, ale časem se souvislosti s jeho vznikem a využitím zcela vytratily. V devadesátých letech obraz přešel do soukromé sbírky v Opavě. Poslední majitel tohoto plátna jej nabídnul statutárnímu městu Opava, které ho zakoupilo a vzhledem k poškození nechalo zrestaurovat v ateliéru akademické malířky Blanky Valchářové.

Odborná veřejnost považovala olomoucký obraz až do nedávné doby za nezvěstný. Naštěstí se o něm před třemi lety dozvěděl Martin Kučera z olomouckého arcibiskupství. Tehdy totiž navštívil arcibiskupský palác bývalý opavský primátor Zdeněk Jirásek, který se při prohlídce reprezentačních sálů zmínil, že v jeho kanceláři visí obraz s námětem nástupu Františka Josefa I. na rakouský trůn. Kučerovi se nezvěstný originál podařilo identifi kovat v okamžiku, kdy v publikaci Milana Ticháka Příběhy olomouckých pomníků narazil na dobový snímek zachycující totožný výjev, jenž byl pořízen v interiéru bývalé radniční kaple.

Nad samotnou malbou přitom visí několik otazníků. Autorství je přisuzováno olomouckému malíři Adolfu Rabenaltovi (1819–1892), ale na obraze je dochováno značení Franz Čermák. Taktéž přesný rok vzniku díla není úplně jasný. Malba je datována rokem 1876, ale v literatuře se objevují roky 1873 a 1879.

Současné rozměry plátna jsou 186 x 300 cm, ale původně mohlo mít 300 x 400 cm. Na samotném počinu je unikátní to, že obraz výjimečné ikonografické hodnoty a zachycující jeden z klíčových okamžiků historie města Olomouce byl vystaven v architektuře, kde ke znázorněné scéně nejenže reálně došlo, ale která je dokonce ztvárněna na samotném plátně, tedy v Trůnním sále olomouckéarcibiskupské rezidence.