V roce 2019 uplynulo 200 let od zvolení Rudolfa Jana (1788−1831) do čela olomoucké arcidiecéze. Stal se tak třetím olomouckým arcibiskupem. Důstojné připomenutí této události vzešlo z iniciativy dvou milovníků historie: Jindřicha Forejta a Josefa Kořenka. Ty spojuje snaha přiblížit široké veřejnosti výrazné postavy našich dějin připomenutím autentického svědectví jejich životních příběhů. Důraz přitom kladou na prezentaci jasných historických faktů.

Jindřich Forejt se věnuje přednáškové a publikační činnosti. Spolupracuje s pražským Národním muzeem, Vojenským historickým ústavem a Národním památkovým ústavem. Pro Českou televizi a některá periodika se angažuje jako královský komentátor a expert v oblasti státního ceremoniálu. Ve veškeré své činnosti se zaměřuje především na členy rakouského arcidomu od 2. poloviny 18. století do roku 1918. Stal se kurátorem mnoha projektů věnovaných členům habsbursko-lotrinského rodu.

Josefa Kořenka můžeme označit za olomouckého patriota. Stal se pořadatelem mnoha kulturních akcí, přednášek, konferencí, festivalů, recitálů a koncertů. Organizuje tradiční velehradské slavnosti k uctění věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, Festival vánoční hudby v Olomouci, je tajemníkem projektu Dny lidí dobré vůle či organizátorem projektu Paschalia Olomucensia. Dále je propagátorem vojenské historie a tradice, iniciátorem vzniku Vojenského muzea Loučka-Pearl Harbor. Také je poradcem olomouckého arcibiskupa.

V průběhu měsíců června, července a srpna loňského roku mohli zájemci navštívit výstavu, kterou hostilo Výstaviště Flora Olomouc v prostorách historické oranžérie ve Smetanových sadech. Lepší místo se pro tuto příležitost ani zvolit nedalo, Rudolf Jan je totiž tím, kdo olomoucké parky nechal vytvořit. Expozice se snažila poutavou a přehlednou formou představit osobnost Rudolfa Jana, jeho aktivity a zásluhy, jimiž se výrazně zapsal do dějin města i celého regionu, ale také přiblížit jeho životní příběh a soukromí, a v neposlední řadě poukázat na jeho názory na dobové domácí a světové dění. Nebyl opomenut ani širší společenský, náboženský a kulturní kontext. Je třeba docenit, jak přehledně a nenuceně byla celá akce připravena. Rozmanité byly i aktivity: od pietních aktů, přes výstavy, koncerty, tematické prohlídky a přednášky atd., proto splnily svůj potenciál zaujmout velkou skupinu zájemců.

Výstava byla rozdělena na části, z nichž každá akcentuje jiné hlavní téma či období arcibiskupova života. Příspěvky se zapojili i zástupci Magistrátu města Olomouce, Univerzity Palackého, Arcibiskupského kněžského semináře, Výstaviště Flora Olomouc a historici města Kroměříže. Výstava byla určena pro všechny věkové kategorie: I. etapa byla kupříkladu koncipována tak, aby byla přitažlivá i pro nejmladší návštěvníky. Jindřich Forejt uvedl, že „seznámit se s Rudolfem Janem znamená šanci potkat fascinujícího člověka, který je v Olomouci i po dvou staletích stále přítomen. Byl to muž, jehož srdce bilo pro Olomouc“. Odtud pak pochází i název akce.

Výstava proběhla pod záštitou Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého, Miroslava Žbánka, primátora města a Ladislava Oklešťka, hejtmana Olomouckého kraje. Realizace projektu měla velký úspěch u návštěvníků a nadšený ohlas v médiích nejen ve městě a kraji, ale i v zahraničí.